Pomocí konstelací a LIP můžeme uvidět a pochopit své současné (většinou nevědomé) postoje vůči sobě, své rodině, vůči konkrétním událostem, vůči životu. Jedině tehdy, když je uvidíme a pochopíme, máme možnost volby. Ty postoje, které nám neprospívají, pak můžeme změnit. Skutečnost je jaká je a to, jaký k ní máme postoj, jak si ji vysvětlujeme, jak ji prožíváme, je na každém z nás, souvisí se stupněm našeho vědomí. Odmítání skutečnosti takové, jaká je, nám působí problémy. Ty můžeme rozpustit pouze přijetím života takového, jaký byl a je. Minulost zůstane v minulosti tehdy, když ji uvidíme, uznáme a necháme být takovou, jaká byla. Potom jsme volní pro svůj vlastní život. Příčinou problémů nejsou konkrétní lidé a události, nýbrž to, jaký k nim máme teď postoj. Nemusíme nic měnit ani napravovat, potřebujeme pozorovat a uvědomovat si, co se děje a dovolit tomu, aby se to dělo. Každá situace v sobě obsahuje možnost růstu. Růst je přirozená věc. Když se nám děje něco obtížného, znamená to, že nám život dává něco, o čem ví, že to zvládneme. Je to dar. Když ho přijmeme, jsme léčeni a naše vědomí roste. Naše vědomí ukazuje, z jakého úhlu pohledu se díváme na svět. Existuje mnoho úhlů pohledu.
Metoda Rodinných konstelací prochází změnami, stejně jako sám život. A to mě baví! Pozoruji to a jdu s tím už dvacet let, během kterých metodu praktikuji. Wilfried Nelles metodu výrazně obohatil o "Proces životní integrace", zkráceně LIP. Jde o vnitřní postoj sama k sobě, ke své osobní minulosti a minulosti rodiny, z pohledu přítomného okamžiku. Rozlišuje při tom 7 vývojových stupňů lidského vědomí. Určitému věku člověka přirozeně odpovídá určitý stupeň vědomí se svým charakteristickým vnímáním a prožíváním světa. Tato struktura přináší více jasnosti, proces léčení zjednodušuje a urychluje. LIP můžeme používat ve spojení s rodinnými konstelacemi a, samozřejmě, jako samostatnou metodu, kdy v konstelaci stojí pouze klient - na daném místě dospělého (stupeň vědomí 4, popř. 5,6) a zástupci, kteří ho zastupují: dítě v lůně (stupeň 1), dítě (2) a dospívající (3).
Během konstelace a LIP se během hodiny odehrají události, které potřebují v běžném životě ke zpracování celé roky. Významná je pomoc skupiny. Rodinný systém, do kterého jsme se narodili, je daný. Avšak máme volbu, jaký postoj k dané situaci zaujmeme. Rodina ovlivňuje to, jak se díváme na svět, jak cítíme, jak myslíme a jednáme. Určuje kvalitu našich vztahů, našeho zdraví, našeho života. Dokud tuto skutečnost popíráme, jsme na rodině závislí. Dokud naříkáme a obviňujeme, ztrácíme sílu. Jakmile se rozhodneme, že minulost přijmeme jaká byla a sami se postaráme o to, co nám chybí, získáme sílu a svobodu.
Metoda podporuje naši odvahu k realitě. Pomáhá nám pochopit naše problémy a vyrovnat se s obtížnými životními situacemi, jako jsou smrt blízkých, rozvody a rozchody, problémy ve vztazích v rodině, ve škole, v zaměstnání, otázky fyzického a duševního zdraví... Mění náš vnitřní obraz o světě. Vystavuje nás životu, ponouká nás, abychom ho do sebe vpustili, protože pak nás může léčit. Ukazuje nám, že se život neřídí podle našich představ, naopak, že nabízí příležitosti k růsru a zrání.